Pokud patříte také k příznivcům zoo v Ústí nad Labem, tedy zoo s jednou z nejdelších historií na území naší republiky, pak můžete zkusit zahlasovat v anketě Zvíře roku.
http://zoousti.cz/zvire-roku.aspx?…
Jak vidíte, vede zatím bývalý Pražák. Já osobně fandím zoborožčeti a želvičkám. :)
Bavila jsem se s jednou naší provádějící kolegyňkou o tom, jak by si přála najít trilobita. Přiznala jsem se, že bydlím nedaleko Prokopského údolí a už jsem měla štěstí najít ve dvou tamních lomech různé zkameněliny, byť to nejsou zrovna trilobiti. Tak jsme se zapovídaly, až nás napadlo, že bychom si někdy docela rády vyrazily za poznáním geologické historie tohohle zeleného koutku Prahy a třeba zkusit štětí a trochu zhuntovat zbytky některých ze zde opuštěných lomů. Byl byste někdo také nadšen pro ideu společné procházky?
Pejskové vítáni, stejně
jako termosky a svačinky na možný piknik na vyhlídce. 
Uvítám účast nějakého botanika nebo geologa pro zpestření .
mrk mrk
Odkazy pro zájemce o samostudium:
http://cestovani.idnes.cz/…/igcechy.asp?…
http://botany.cz/…opske-udoli/
Prosím, navrhněte specifické záchytné detaily pro vytvoření dvou až
tří možných dat výpravy (den, denní doba, roční období, rok,…).
Asi by bylo nejlepší zvážit i klimatické podmínky a trochu s tou
organizací hodit, dokud se dá venku ještě rozumně pobývat. Mohli bychom
prochajdu navrhnout na dvě etapy, přičemž jednu z nich bych celkem
ráda zasvětila DRAKIÁDĚ.
[/caption]
Bylo asi půl deváté a stáli jsme na peronu nádraží Holešovice. Já, Klára V., Katka Š., Michal V.,Ondra S., Michal Č., David A. s kamarádem Simonem a taky Dominik. Nesmím zapomenout na naší chlupatou maskotku Ajlu. Zkrátka sešli jsme se celá parta zoobláznů, abychom v zoologické zahradě o hodinu a čtvrt cesty dále společně s dalšími oslavili deset let existence našeho milovaného spolku přátel zoologických zahrad.
Sešlo se nás nakonec ve vzdělávacím sále v zoo poměrně dost. Měli jsme štěstí, že je Věruška naší viceprezidentskou, protože nám mohla zajistit naprosto skvělé prostory pro naše juchání a vzpomínání. Uvařili jsme si kávu a čaje, posnídali Věrčin koláč a vrhli jsme se na zasedání rady a tím pádem shrnutí činnosti naší organizace. Probrali jsme i naši historii, některé členy, některé zakladatele, které si naprostá většina z nás ani nepamatuje. Došli jsme k závěru, že momentálně naše organizace zažívá příliv nové, pozitivní, energie a dost možná se můžeme těšit na další, lepší, časy. A abychom nezůstali jenom u slov, adoptovali jsme samičku muntžaka malého, jednoho z nejmenších jelenů světa, a byl nám rovnou přidělen milý úkol – vybrat jí jméno.
Ale v zoo jsme se chtěli, samosebou, trošku porozhlédnout. A aby to nebylo „jen tak“, ujali se nás Roman s Věrkou. Nejdříve jsme šli vyhlížet tu „naši“ slečnu muntžakovou, která však kdesi odpočívala. A tak jsme slavnostně přebrali adopční listinu a pokochali se adopční cedulkou umístěnou u jejího výběhu. Následovala prohlídka se zasvěceným komentářem… prošli jsme si historickou část zahrady a pokusili si představit původní Lumpepark, na jehož místě v pozdějších letech vyrostla tato zoologická zahrada. A pak jsme si to zamířili do horní části zahrady, kolem vznešených jelenů bělohubých, až jsme doputovali k žirafám, ke kterým jsme šli rovnou na návštěvu s kyblíkem tvrdého pečiva. Atbar nezklamal a poctil nás svou pozorností, přičemž jsme se přesvědčili i o přítulnosti jeho syna, který tuto vlohu po svém otci nejspíše zdědil vedle krásného profilu. Proběhli jsme zázemí gepardí ubikace, kde nás Roman zasvětil do problematiky chovu gepardů a kde jsme si zavzpomínali na osud slavné Jane. Pousmáli jsme se samci antilopy jelení, který se snažil dvořit poněkud vyděšené lani sika a šli navštívit naše milované dámy Kalu a Delhi do pavilonu slonů. Trošku nás zmáčely hlaníky ze svých úchvatných chobotů, a tak jsme si umyli tlapky a vyběhli na zimoviště, prohlédnout si hnízdící zoborožce, oddělené lemury a dotknout se nebojácného pásovce. Roman nezapomněl na prohlídku pavilonu šelem, která je vždycky taktéž oblíbená. Nechali jsme se olíznout medvědem malajským, dívali jsme se z očí do očí partě pubertálních lvích slečen, a aby toho nebylo málo, ocitli jsme se ve výběhu s živoucím irbisem! Naštěstí pro nás mu byly jen 4 měsíce, ale i tak na své chovatelce ukazoval, že už je to kus šelmy.
Promrzlí, hladoví a ušajdaní jsme se vrátili zpátky ke kávě a čaji, abychom usedli a dali hlavy dohromady. Museli jsme přece ještě vymyslet jméno našemu muntžakovi! Nebylo to nic jednoduchého, každý měl svůj volební hlas a dvakrát po sobě došlo k plichtě. Nakonec italská laňka od nás dostala pojmenování „Máša“, které by mělo nahradit dočasné označení „Italka“, jak jí obecně v zoo říkali.
Tak co, pojedete s námi do zoo příště taky?
Eva Krásová
Středoevropská asociace přátel zoologických zahrad bude brzy slavit 10 let své existence. Jako místo oslav jsme vybrali samosebou zoologickou zahradu, ve které to všechno začalo několika podpisy zakládací listiny. Stalo se tak v listopadu 1999 a od té doby se mnohým ze zakladatelů tak trochu změnil život a nastoupili cestu plnění snů milovníků přírody.
Vaše kolegyňka sice nepatří k zakládající partě těchto nadšenců (tam hledejte zajímavější jména z několika zoo ČR), ale je od svých 14ti let také součástí CEAF ZOO a je na to moc hrdá a moc by si přála, abyste se k nám tak přidali. Aspoň na ten jediný den – 26.9.09 – kdy ústecké zoo oslavíme naše první takové jubileum. Pracujeme na upomínkových předmětech pro sběratele a na nějakém programu pro návštěvnickou veřejnost.
No a kdybyste se do zoo se mnou chtěli podíat, tak odjezd bude společný. Vlakem z Prahy.
Tak jsem si stála a nadávala „na lemurech“. Klasicky jsem se snažila bojovat za práva utiskovaných obyvatel expozice. Před chvílí jsem se věnovala jedné Indce, která se v expozici trochu zdržela. Když si znovu vyslechla moje kárání jedné rodinky, přišla ke mě a chtěla se se mnou rozloučit. K tomu ale dodala, že byla v zoo velice spokojená s profi přístupem všech průvodců a smeká před našimi schopnostmi. Říkala, že ona sama by asi moc dlouho nevydržela být tak klidná při neustálém ukazňování dětí a jejich rodičů. Prý se v žádné jiné zoo zatím nesetkala s tak příjemným a pohotovým personálem. Ohromně se jí líbilo, že dokážeme umravnit, ale při tom dokázat zachovat milý tón abychom návštěvníka neodradili od nasátí nějaké další informace.
Bohužel mě osobně vůbec nenapadlo, že bych jí mohla říct, ať nás
takto pochválí i na PR. Ale aspoň mě to krátce před zavíračkou
pohladilo po duši. Tak třeba vám to taky udělá radost.
Ta pani se svým mužem byla v zoo v sobotu 12.9.!
Věřte nevěřte, želvičky se rozhodly zřejmě páchat atentát,
zabránit globalizaci anebo jsou prostě jenom exibicionistky, protože
spáchaly hromadné páření přímo na letišti v USA.
http://www.novinky.cz/…-provoz.html
Abyste si o mě nemysleli, že jsem herpetoburan, nebojte, je to jen pokus o žert. Prostě to místo bylo asi po generace a staletí místem jejich „sessions“ a, jak známo, želvy jsou zvířata celkem konzervativní, tak se jim prostě nechtělo postel (ba přímo letiště!) měnit…
Když je rakovina evolučním katalyzátorem.
Asi víte o tom, jak se dříve řešily problémy s hlodavci na polích. Karbofuran byl jen jednou z mnoha látek, která se označovala za kvalitní rodenticid. Naneštěstí, jako u většiny ostatních, netráví jen škodící myšky, ale vlastně vše, co pozře i jen malou dávku této chemikálie. V dnešní době je karbofuran zajázaný, ale i přesto jsou nadále pozorovány případy zvířat uhynulých právě díky jeho účinku. Nepředpokládá se, že by měla být příčina jiná, než sprosté a odporné cílené TRAVIČSTVÍ. Bohužel, nejcitelněji tento problém zasahuje hlavně populace u nás méně běžných dravých zvířat. A to hlavně orla sklaního. Mezi oběťmi najdeme ale vlastně všechny šelmy, včetně našich psích mazlů nebo chráněných vyder.
Více informací na www.karbofuran.cz . Prosím o umístění odkazu na web a šíření mezi své známé.
Hola hej, organizace CEAF ZOO připravuje sérií výjezdů do zoologických
zahrad střední Evropy. Začínáme pomaloučku, nejdříve u nás, pak se
snad rozjedeme dále. První výlet směřuje do zoo v Ústí n. L.. Zatím
to vypadá, že pojedeme 22.3.09. Kdo pojede s námi? Více na : http://ceaf.cz/index.php?…
