právě nám na webu vyšla zajímavá aktualita, jak se východočeští policisté postavili k záhadnému úmrtí orla mořského. Při čtení toho článku ve mně vyvstal pocit, jestli je vůbec něco, čeho si lidé v přírodě váží, nežli sami sebe… Najděte si chvilku a přečtěte si: http://www.vcpcso­.cz/index.php?…

http://zoousti­.cz/zvire-roku.aspx?…

Jak vidíte, vede zatím bývalý Pražák. Já osobně fandím zoborožčeti a želvičkám. :)

Nyní se můžete projít i po zoo v San Diego! Mně se tam moc líbilo.

Procházka po zoo San Diego…

na webu východočeských ornitologů již nějakou dobu vychází můj seriál o ptácích v zoologických zahradách Evropy, takže pokud si zejména noví průvodci chtějí rozšířit své obzory a přečíst si něco zajímavého, v pátek jsme otiskli první díl Zoo Praha. Naleznete jej na http://www.vcpcso­.cz/index.php?…. Drobné nepřesnosti nevylučuji, ale veliké chyby by tam snad být neměly.

Mějte se fajn.

Petr

Sice by to bylo poměrně razantní řešení, ale není zase takový problém materiály úplně stáhnout. Ti, kteří je psali, si je taky museli vytvořit sami… Tak v rámci kolegiality buďme rozumní.

Informace o něm, ale minimum i o proslulé Hariette se dočtete na webu deníku Guardian.

Přestěhuje se paní Renata do Dvora? Stane se Bessar skokanem roku v anketě Český slavík? Podřeže si Moja žalem ze ztráty popularity žíly? Nastraží rozhněvaní šimpanzi pracovníkům rozhlasu banánovou šlupku (nebo spíš pěkně kluzké hovno(?

Sledujte Příbuzné!

Bůh spas Ilonku…

http://www.fa­cebook.com/…190010­092116?…,

více si přečíst můžete zde: http://aktual­ne.centrum.cz/…cla­nek.phtml?…

Praha – Lidé se projíždějí na lodičkách po kanále vedoucím mezi nosorožci a plameňáky. Opodál sledují trénink slonů, velbloudů nebo lam. Ti zvídavější zase sedí vmoderním infocentru vybaveném počítači, kde se o každém zvířeti v zahradě dozvědí úplně všechno. Tak nějak by mohla vypadat trojská zoo za několik let. Každý ze tří uchazečů o místo ředitele zahrady má ve svých plánech zajímavé nápady. Kdo z tria Bobek, Vávra, Zámečník nakonec křeslo po Petru Fejkovi získá, pražští radní rozhodnou až v prosinci. Už dnes je však jasné, že se lidé mohou těšit na některé novinky. Návrhy opticky nejvýraznějších změn má ve své koncepci budoucnosti zahrady zřejmě ekonom Miroslav Zámečník. Jednou z možností je podle něj vybudování kanálu pro prohlídky na lodičkách, který by mohl vzniknout v prostoru u současného pavilonu slonů. Ten se po výstavbě nového slonince v horní části zahrady stane nepotřebným. „Uvnitř plavebního kanálu by vznikl velký ostrovní areál, díky dostatku navážky by mohl být i výrazně vertikálně členěný se skalnímimasívy, vodopády a porostlý vegetací včetně plně vzrostlých stromů zachovaných v areálu bývalé bažantnice,“ plánuje Zámečník ve svém projektu. Hlavním zvířetem expozice by podle něj byl nosorožec. Bývalý šéf televizního zpravodajství Jan Vávra zase uvažuje o tom, že by se návštěvníci mohli zúčastnit tréninku zvířat, jako jsou sloni, velbloudi, lamy a další. „Nejde o to, dělat v zoo cirkus, ale spíše využít přirozených instinktů a chování divokých zvířat k jejich popularizaci a zajímavému představení lidem,“ zdůvodňuje plány Vávra. Autor známého projektu gorilí reality show Odhalení Miroslav Bobek chce zase přiblížit zvířata návštěvníkům v kontextu jejich prostředí. Chystá také využití moderních technologií k prezentaci příběhů zvířat. „Všichni, kdo by chtěli dělat podobné projekty, budou mít dveře otevřené.“ Připouští, že na sondy do života gorily by mohla navázat další zvířata. Pokračování na str. D2

Pokračování ze str. D1 Zámečník ve své koncepci dále uvažuje například o vybudování nového vchodu pro pěší a cyklisty s parkovištěm kol poblíž dnešní cyklostezky. Ten by vedl k piknikové zóně, která by mohla vzniknout po přesunu Gočárových domků. Inspiraci safari ve Dvoře Králové pak neskrývá při plánech na rozvoj afrického panorámatu v horní části zahrady. „Areál dosud leží ladem, přitom je z komerčního a marketingového hlediska vynikající,“ tvrdí Zámečník v projektu. Navrhuje v něm možnost vybudovat na nevyužitém území African Safari Camp, kde by návštěvníci mohli nedaleko afrických zvířat nocovat.

Lepší parkoviště i restaurace Vávra ve svých plánech staví na vytváření větších a souvislejších expozic. „Moderní vývoj směřuje od pouhého ukazování jednotlivých zvířat v klecích a ohradách k umožnění komplexního zážitku,“ zdůvodňuje v projektu, proč uvažuje například o vytvoření expozice východoasijské stepi, evropských řek nebo dokončení expozice africké stepi. Bobek chce kromě moderních přístupů v prezentaci zvířat lákat návštěvníky do zoo i tím, že by zlepšil dopravní dostupnost zahrady. „Například možnosti parkování jsou dnes zcela nevyhovující,“ naznačil jednu z oblastí, na kterou by se jako ředitel také soustředil. Všichni tři kandidáti se ve svých plánech shodují, že areálu zahrady by slušela kvalitnější restaurace. Párky s hořčicí by podle nich měly mít alternativu. „Nabízí se možnost exotické restaurace, která doplní poznání návštěvníků o kulinární zážitek,“ vyjadřuje společnou myšlenku Vávra.

Blesk například protežuje Bobka:-) Tak Bůh s námi,ať to dopadne, jak to dopadne…

K chovu tygrů v zoo (19. 11. 2009, Dana Procházková) Dobrý den, máme velmi rádi Vaši zoo a pravidelně ji navštěvujeme. Můj dnešní dotaz ale směřuje ke smutné události v jiné zoo. Těžko se ubránit emoci a i když chápu, že se jednalo o nešťastnou náhodu a vlastně přirozenou reakci ze strany lvů, bílé tygřice je mi velice líto. Zeptat bych se chtěla na to, kolik je vlastně evidováno jedinců bílých tygrů, zda se jedná u těchto zvířat o albinismus nebo speciální chov a jaká je pravděpodobnost,že se narodí „klasicky“ zbarveným rodičům bílé mládě? A naopak – jsou-li oba rodiče bílý, může být v jejich vrhu „žluté“ mládě nebo vůbec nemají tyto barevné geny? Děkuji za odpověď, přeji mnoho chovatelských úspěchů a těšíme se na další návštěvu u Vás.

Odpověď Pavla Brandla si přečtete, když si tenhle článek rozkliknete…

RNDr. Pavel Brandl, Ph.D. – kurátor savců, zoo Vzhledem k tomu, že naše zoo si v letošním roce vzala za úkol sledovat stav „bílých tygrů“ v Evropě, můžeme Vám poskytnout ucelenou odpověď. Jedná se o leucismus anebo částečný albinismus – barevnou odchylku, kdy je potlačena pouze část barevného pigmentu – zůstávají pruhy a oči jsou žlutě až modře zbarveny. Albínům by chyběl pigment úplně, v důsledku toho jim prokrvené oční pozadí způsobuje červenou barvu očí. Pro detailnější vysvětlení genetiky mutantních domestikovaných tygrů (existuje nejméně jedenáct barevných mutací! – začíná to trochu připomínat chov barevných andulek) doporučuji navštívit webový odkaz:  www.messybeas­t.com/…genetic­s.htm

Celkem je v Evropě v registrovaných zoo bílých tygrů přes šedesát, dalších potenciálních nositelů bílého genu přes padesát (celkem nejméně 123 zvířat registrovaných v EAZA – Evropská asociace zoo a akvárií). Další desítky (stovky?) jsou v chovu soukromníků. Podobná situace je v USA. Vzhledem k tomu, že jde o uměle vyšlechtěné domácí plemeno (nemá nic společného s bílými tygry indickými, kteří jsou v chovu pouze v indických zoo a výjimečně se objeví v populaci tygrů indických v přírodě), které vzniklo křížením několika (pod)druhů tygrů, nemá žádnou ochranářskou hodnotu. Americká asociace zoologických zahrad již zakázala rozmnožování těchto „bílých“ tygrů a jejich cílem je během 20 let tuto hříčku chovatelství ze zoo v severní Americe zcela odstranit – cca 140 bílých tygrů zde totiž bohužel zabírá místo pro skutečně ohrožené (pod)druhy – tygra sumaterského, ussurijského a malajského, pro které jsou další chovné kapacity v zoo nezbytným předpokladem jejich přežití. Evropská asociace svůj přístup teprve hledá, ale je velmi pravděpodobné, že se budeme chovy bílých tygrů snažit postupně omezit, v ideálním případě zcela zrušit. Současný chov „bílých“ tygrů je jen marketingový tah, neboť bílý tygr není z hlediska ochrany přírody o nic hodnotnější než normálně zbarvený jedinec – je to stejné jako s blonďáky a brunety v lidské populaci. Chovatelskou strategií, která by byla smysluplná z hlediska záchrany ohrožených druhů (a ta je spolu s edukativní činností a výzkumem základní podstatou zoologických zahrad) a zároveň by umožnila v zoo vystavovat bílé tygry, by byla spolupráce s indickými zoo a založení chovů skutečných indických tygrů v Evropě – ovšem v rámci chovu, ve kterém by se vyskytovaly obě barevné formy – bílá i normální. Indická strana však není podobnému programu nakloněna.